Únor 2010

Žiju noční život^^

28. února 2010 v 20:22 | Borůvková slečna
Začaly mi prázdniny.
Mám se všelijak. Ani ne nejlíp, ale ani nejhůř.
Shlídla jsem 7 dílů upířích deníku.
Zamilovala jsem se do toho a během týdne si jdu koupit ty knížky xD
Teď vám, ale chci napsat o pátku, kdy jsem se měla úžasně x)) Večer se vydařil.. xP

V pátek.
Pátkem mi konečně začaly prázdniny. Nejprve jsem neměla moc plánů, pak jsem přišla do hopu a dozvěděla se, že středa,čtvrtek, pátek máme tréninky, a pak další týden čtvrtek, pátek, protože v sobotu 13. března jedeme na soutěž, a tu sestavu jaksi nemáme ještě dodělanou. Nevadí, bude to fajn. A love dance~
Tím se dostáváme k dalším. Opět jsem zavítala na maják (místní diskotéka, všude spousta teenagerů a mladistvých, všichni se baví, hraje hudba). Než se to rozjelo, tak byla jako obvykle nuda, ale pak ani náhodou. Jasně, je tam nakouřeno, což mi moc nesvědčí, protože jsem nekuřák, takže je mi druhej den blbě a děsně mě štípou oči. To nás takhle v jednu chvíli štípaly oči. Šly jsme s holkama ven, samozřejmě jen tak v tričku xD. A pak najednou .. " Jdeme do nonstopu" . Takže jsme jen tak v tričkách šly přes půlku Boskovic. Lidi kolem koukali, no spíš čuměli a my se smály. Měla jsem se úžasně. Zima mi ani nebyla, i když to venku opravdu není ještě na tričko. U non-stopu jsme potkaly bývalý spolužáky, zakecaly jsme se a nijak ze začátku nespěchaly zpátky do tepla xD. Dozvěděla jsem se, že kámoš bude mít v dubnu volnej barák, takže udělá zase nějakou párty, stejně jako na silvestra. Však on si to může dovolit, bydlí ve vile, takže místa plno.. No pak když jsme šly zpátky, začala nám být zima a tak jsme utíkaly. Pak jsme tancovaly, tancovaly a tancovaly. I na bedně (repráku), takže na mě šlo vidět z celýho majáku, ale neva.. xP V pátek jdu nejspíš zase, takhle se krásně odreaguju, bavím se a jsem sama sebou xD A navíc, už je nás celkem dost domluvených x))
No a v týdnu zapluju na ty tréninky, třeba to nakonec vyhrajeme xD Budeme tam ze 2ma sestavama. Já tancuju obě, někteří jenom nějakou..
Co bych vám ještě pověděla ?
Asi nic. Zatím to bylo vyčerpávající. Určitě přijdu s dalšíma zprávama x))
Užívejte sluníčka, dokud svítí. Mějte se krásně.
Pohoda jahoda.
Pohoda citrón.
S citrónem roste zábava.
Pac a pusu.
Vaše Borůvka

Goo Goo Dolls - Sympathy

24. února 2010 v 14:56 | Borůvková slečna
Tak dneska opravdu jenom písnička.
Když se objeví něco, o čem bych vás mohla informovat, tak ještě napíšu.
Tak se mějte zatím krásně, skládejte básně a poslechněte si tuhle písničku.


Borůvka, která se pořád cítí šťastná.. xP


To je krásné sluníčko xP

23. února 2010 v 16:35 | Borůvková slečna
Svítí sluníčko.
Jeho paprsky mě hladí po tváři.
Cítím vůni jara. Cítím vůni tepla.
Jsem šťastná..

Všechno je teď nějak.. skvělé? Asi ano. Nemůžu říct, že se věci, které mě trápily, obrátily k lepšímu, ale rozhodně si jimi nenechávám kazit náladu. Ignoruju ty, co by mi nějak mohly kazit život a jednoduše se bavím. Utíkám od všeho negativního, utíkám a nevzdám se dokud nepadnu vyčerpáním. Pořád budu utíkat dál, do poslední síly, do posledního nádechu a až padnu, chci mít úsměv na tváří a s ním se postavit všemu zlému.
Vážně se mám dobře. Přijela jsem ze školy o 2 hodiny dřív. Zapla jsem si písničky a z nadbytku energie jsem začala tancovat po pokoji. Dokonce jsem se pustila do uklízení. Nebudu vám snad ani říkat, jak je to u mě neobvyklé.
Blíží se prázdniny. Ach ano, příští týden mám prázdniny. Plány sice mírně váznou, ale já si s tím hlavu nelámu, ono se vždycky něco najde. Nakonec snad ani nebudu vědět kam dřív skočit, a kdyby plány vázly i přes prázdniny, tak aspon budu odpočívat, číst, blogovat, tancovat. Určitě budu s J., pak možná něco podniknu s M. a A. a zašla bych do lázní. Ach. Ten týden bude skvostný, protože ? Prázdniny. Prázdniny. Prázdniny.!!!
Vaše bláznivě prosluněná Borůvka♥

Zlodějka knih♥

21. února 2010 v 15:45 | Borůvková slečna
Krásný a neobyčejně čtivý příběh z období 2. světové války. Knihu sepsal australský spisovatel Markus Zusak na základě vyprávění své babičky.
Neskončilo to nejlíp, spíše nešťastným koncem, který mě dojal, ale co by se dalo taky čekat, když se příběh odehrává v takové době..


Začínáme rokem 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy neměla víc práce.
Liesel je malá dívka, která žije na malém městě se svými adoptivními rodiči, špatně spí, moc jí nejde čtení, hrává na ulici fotbal s kamarády odvedle. Mohlo by to být obyčejné dětství, kdyby to městečko neleželo uprostřed Německa. Liesel chodí do Hitlerjugend, zdravívá pravicí nepřítomného Führera a krade knihy. Jinak řečeno to obyčejné dětství není: promluví do něj bomby, neštěstí a smrt. Smrt ostatně v knize promlouvá pořád: co by to taky bylo za příběh, kdyby neměl vypravěčku? Nechte se zlákat jejím vyprávěním: účinkuje v něm to děvče, harmonikář, židovský boxer, Němci a zloději. Dozvíte se z něj, že i smrt má srdce.

Můžu vřele doporučit. Kniha má své kouzlo a já si ji zamilovala..♥


Valí se na mě kupa smůly, ale já se směju.

20. února 2010 v 12:53 | Borůvková slečna
Víte, na něco jsem přišla. Ono je opravdu těžké přestat myslet na to, jak se nám všechno sere. Ale když na to budeme myslet, bude to ještě horší. Radujte se z okamžiků a z maličkostí. Vnímejte svět kolem a poznáte pravou krásu. A jděte vstříc krásnějším zítřkům..♥
Nevíte, jak si vysvětlit nadpis? Tak čtěte pozorně.
Všechno začalo vlastně ve středu. Stříhala jsem fotky do alba pro mou J. a nějak jsem cukla rukou a nůžky mi zajely do oka. Nekecám. Bylo to tak rychlé, že jsem ani nestihla mrknout. Nejprve to vůbec nebolelo. Měla jsem to trošku zarudlý a tak jsem si to oko prokápla kapkama a šla jsem stříhat dál. Asi po třech hodinách to začalo pekelně bolet a bolí to doteď. Mám tam šrám, od kraje oka až po začátek čočky. Dále. Ve čtvrtek mě opět málem srazilo auto. Bylo to těsné. Pak jsem si roztrhla batoh a v Brně jsme omylem s mamkou nechali celý odpoledne otevřený auto. Omylem. Ale naštěstí je nikdy neukradl. A včera? Včera jsem si ve škole brutálně narazila nohu o dveře a začíná se mi tam rýsovat modřina, to nemluvím o tom, že to bolí. A pak jako by to nebylo málo, mě málem srazil vlak. Nějak jsem neposlouchala, že tentokrát místo na druhou kolej, přijede na první. Ještě, že mi to ta jedna paní řekla, vlak ode mě už nebyl moc daleko, myslím i zatroubil. xD Ale jinak se mám fajn. Usmívám, jsem šťastná. Vlastně ani nevím proč. Ale když se na to tak podívám, měla jsem ve všech případech i štěstí. Co kdybych se místo na celý to bělmo škrábla trochu bokem a oslepla? Co kdyby mě srazilo to auto? Atd.
Možná se mám taky super, že jsem včera byla zase s tou mojí J. Opět to bylo úžasné a dokonalé, jako vždy. Začínám si zvykat, že ji vídám tak málo. Sice mi chybí, ale o to víc se na ni těším..
Teď už víte, jaký jsem nemehlo. Jsem. Pořád se mi něco stává, ale teď se to teda povedlo xD
A co vy? Jak se máte? x))

Vaše Borůvka <3

Pár informací.

18. února 2010 v 21:20 | Borůvková slečna
Pár informací :

- Stříhala jsem papír a píchla jsem se do oka. Fakt. Nekecám
- V oku mám šrám, a docela slušně to bolí.
- Jsem unavená.
- Zítra už je pátek, a já se těším jako obvykle do hopu a na víkend.
- Zítra píšem test z EKA (ekonomiky), ten předmět absolutně nesnáším, nechápu to a kašlu na to.
- Zbožňuju vás.
- Ukážu se tu nejspíš zítra, nejpozději v sobotu.
- Mám pár drobných informací, se kterýma se sváma musím podělit.
- Pac a pusu, Vaše Borůvka







Naděje.

16. února 2010 v 16:50 | Borůvková slečna
Znáš to. Jednou jsi nahoře, jednou dole. Ale v podstatě všechno zlé je k něčemu dobré. A zlé věci se časem v dobré obrátí. Napsala ta, co už byla na pokraji sil, ale rozhodla se bojovat xP


Popravdě? Moc jsem si v hlavě uplynulé dny neporovnala. Moc si toho nepamatuju, vidím pouze mlhu. Přesto se mám dneska dobře, myslím tím hodně dobře. Dá se říct, že oproti včerejšku jsem se znamenitě vyspala. Předešlou noc jsem celou probděla a ne a ne usnout. Po zádech mi běhal mráz neznámo z čeho a já byla vystrašená jako malé dítě. Dnešní noc jsem se vyspala skoro dorůžova. Nepronásledovaly mě obvyklé dost přaštěné nebo hrůzostrašné sny. Vážně se mám fajn. Žádná z mých starostí, žádný problém se sice nevyřešil, všechno je při starém jako včera, ale já se nad to povznesla. Proč si pořád dělám jenom vrásky? Proč to někdy prostě nenechám odeznít? Proč to někdy jen tak nehodím za hlavu a nebavím se? Došla jsem k rozhodnutí, že když se budu trošku míň nebo ještě míň nervovat ničemu to neuškodí xD Občas musí každý vypnout, ne? xD
A co když na mě teď po tom všem špatném čeká to dobré - ta pohádka♥
Naděje. Ano, ta mi ještě zůstala, nehodlám se jí vzdát. x)

P.S. The book thief - Zlodějka knih - miluju tu knížku. Má své kouzlo a i když jsem ji dočetla teprve v sobotu, mám chuť si ji přečíst znova..

Paprsky bloudící po tváři.

15. února 2010 v 14:04 | Borůvková slečna
Jak moc bych si přála potvrdit to, co řekla Jůfa, že se mám fajn. Fajn se nemám. Ani zdaleka, ale myslím, že může být ještě hůř. Dokonce už i moje sny mě dohání k šílenství. Jsou tak skutečné, skutečnější než každodenní rutina, která mě provází. Mám deprese a cítím se beznadějně. Určitě v tom mají podíl i ty bílý sračky všude kolem. Fakt. Sníh mám ráda, ale už chci LÉTO, nebo alespoň JARO, které mám tak ráda. Chci cítit to teplo, ty paprsky bloudící po mé tváři. Ten lehký svěží a zároveň teplý vánek.
. . .
Valentýn? Nic pro mě. Stejně jako Jé ho neuznávám a nemám ráda. Co dodat? Láska se snad nedokazuje jen v ten jediný den, ale po celý rok. Prostě byla včera obyčejná neděle a já si jako obyčejně četla, protože víkend je jediný přísun volného času.
Za tu dobu co jsem zde nebyla, jsem přečetla pár zajímavých knížek, o které se s váma musím podělit. Co nejdřív, se zde objeví - Opatství Northanger, Hostitel, Označená a Zlodějka knih.

Objevím se tu možná ještě večer se smysluplnějším, delším a víc informativním článkem. Tohle je menší shrnutí, musím si asi nejprve uplynulé dny promyslet, než vám budu vyprávět. x))

Vaše Borůvka♥

Tohle se snad nedá ani slovy popsat aneb V každém štěstí je mnohem víc neštěstí, jen si musíte zvolit, co je pro vás víc důležitější...

14. února 2010 v 13:48 | Juf aneb Čubka trpící depresí
Zdravím ve spolek x) Moc se omlouvám, za ten nekonečnej nadpis, ale odůvodnit to můžu pouze tim, že sem prostě divná. Jinak asi bych vás zase měla upozornit, že nejsem vaše milá Borůvková Peťana, ale vaše mnohem milejší Jůva xD. Mám to dovolené. Pé je vysílená a nechce se jí, takže aby to zde nezchátralo, musím to udržet nějakym nesmysluplným článkem x) xD. Ale mám vás pozdravovat. Pé je fajn. Mám ji ráda, včera sem se s ní po dlouhé době viděla a zase mi help. Mám totiš depresi. Prohloubenou a neurvalou. Je to svině, ale učím se s ní žít...
Je neděle. Měla bych se učit, vzhledem k tomu, že sem včera 3 hodiny na návštěvě u babičky prospala a pak trapčila s Pé xD Ale potřebuju si vypsat prsty a uvolnit napětí duši. Samozřejmě bych to mohla napsat do mého milovaného Deníku Pohybů Světa, ale vzhledem k tomu, že můj milý kluk si ho čte (má to dovoleno, není to hajzl nebo tak, abyste si nemysleli.. xD), nemůžu mu to udělat. Sem zbabělec a tohle bych mu neřekla... Abych vás trošku uvedla do reality... Sem mírně v prdeli. Jeho rodiče mě asi nesnáší x( Ačkoli sem jim nic neudělala. Ačkoli nekouřím, nepiju, nefetuju, mám dobrý známky. Nemají mě prostě ráda. A pokud se chce do někoho navždycky zamilovat tak se vyhněte tomu, aby váš kluk byl dokonalej tenista, jehož ambiciózní a milující rodiče touží pouze potom, aby hrál a soustředil se na školu a turnaje... Jsem neskutečně šťastná, že ho mám. Je to ten nejúžasnější kluk na světě. Jsem neskutečně šťastná, když sem s ním, když se ho můžu dotýkat, kdy vím, že je jenom můj... Ale jsem neskutečně smutná, když vím, že by jeho rodiče byli radši, kdyby seděl doma. Že by byli radši, kdyby mě neměl. Sem neskutečně smutná, že neradi vidí, když jede k nám. A nechci aby měl kvůli mě problémy... Ale tak co MÁM KURVA DĚLAT, KDYŽ TOHO KLUKA TAK NESNESITELNĚ MILUJU???.
Doufám, že se máte cnostně a když je dneska ten Valentýn (ačkoli to neslavim a je to trapnej americkej sváte, měla bych být asi s ním. Přijde mi to takové etické. Ale k němu domů mě asi dlouho nikdo nedostane. Nechám ho tam s jeho milující matičkou a tatíčkem a půjdu ven s Pé. Taky dobré xD x)), užijte si spoustu srandy a lásky, nebo čehokoli, co děláte každou normální neděli x).

Pa, s láskou vaše milovaná Julia <3

Když žijete tím nejvyšším, co znáte, na výsledku hry nezáleží.
Ať dopadne jakkoli, dopadne správně...

Tik Tok

11. února 2010 v 17:10 | Borůvková slečna
Jak ospravedlnit dlouhou nepřítomnost ? Vlastně ani není jak. Nechce se mi, nemám čas ..atd. Chybíte mi, chybí mi to tady, ale co se dá dělat.
Jinak další úža písnikča <3

Borůvka.. xP